Blog ·
Zvládl by klub v Česku hrát jen s odchovanci?
Zavřít přestupový trh a zavolat klukům z vlastní mládeže. Zní to jako romantika? Podívali jsme se, kolik hráčů by měly české akademie na výběr a kde tenhle nápad narazí.
Představte si přestupové léto s jediným pravidlem: smíte zavolat jen fotbalistům, kteří prošli vaší mládeží. Žádné procházení zahraničních soupisek. Žádné „náš skaut ho sledoval už dlouho“. Sportovní ředitel vytáhne staré týmové fotky a začne hledat telefonní čísla. Kolik českých klubů by po takové poradě mělo důvod k optimismu?
Podle našich dat přinejmenším některé velké akademie. A docela výrazný. Jenže mezi „máme dost odchovanců“ a „v neděli s nimi nastoupíme“ leží pěkně dlouhá cesta. Pojďme nejdřív zjistit, kdo by vůbec mohl zvednout telefon.
Jedna návštěva tréninku nestačí
Slovo odchovanec umí rozjet hospodskou debatu rychleji než sporná penalta. Pro tenhle pokus si ho proto vymezíme jednoduše: hráč u klubu strávil alespoň 1,5 sezóny v mládeži do U19 včetně. Nemusel tam začínat jako malý a mohl se vracet. Krátké mihnutí ale nestačí.
Navíc hledáme hráče, kteří v sezóně 2025/26 odehráli alespoň 100 minut v některé ze sledovaných profesionálních soutěží. Včetně druhé ligy a rezerv, které v ní hrají. Nejde tedy o seznam legend na klubové zdi ani o každého, kdo kdy dostal tréninkové tričko. Tihle hráči už v dané sezóně nasbírali konkrétní soutěžní minuty.
Telefonní seznam by byl pořádně dlouhý
Spartě vychází 111 hráčů, Slavii 100. Už samotný rozsah obou seznamů ukazuje, že hledat jedenáct jmen není ta nejtěžší část úkolu. A tenhle příběh se neodehrává jen v Praze.
Sigma i Baník mají zásobu jmen, nad kterou by se při podobném cvičení dalo strávit celé odpoledne. Pozor ovšem na jednu věc: tabulka měří hráčský základ, nikoli kvalitu hotového mužstva. Druholigová minuta splní náš filtr stejně jako minuta v Premier League. Na hřišti to samozřejmě totéž není.
Teď ještě zařídit, aby přijeli
Za čísly se přitom schovávají i jména, která žádný dlouhý úvod nepotřebují. Do sparťanského výběru patří Patrik Schick a Martin Vitík. Do slávistického Tomáš Souček a Alex Král. Najednou ten nápad zní méně jako nouzový plán a více jako docela lákavá představa.
Jenže absolventi akademie nejsou knihy v klubové knihovně. Nedají se stáhnout z police podle potřeby. V našem myšlenkovém experimentu jsme jim zatím nemuseli nabídnout smlouvu, domluvit se s jejich kluby ani vysvětlit, proč mají změnit své plány. Právě tady končí pohodlná práce s tabulkou a začíná skutečný fotbalový management.
A ani úspěšný návrat všech vybraných hráčů by trenérovi automaticky nevyřešil sestavu. Potřeboval by obsadit konkrétní posty, vyvážit věk, řešit zdraví a vybrat způsob hry. Tyhle informace náš dataset neobsahuje. Kreslit z něj rozestavení a přidělovat mužstvu body by znamenalo doplnit velkou část příběhu vlastní fantazií.
Odchovanec nemusí mít jediný domov
Je tu ještě jeden háček. Fotbalistu může vychovávat více klubů. Jeden mu dá první roky, další dorost a třetí poslední krok k dospělému fotbalu. Naši podmínku tak může splnit u několika z nich. Čísla v tabulce nejsou oddělené zásobníky, které můžeme jednoduše sečíst.
Ostatně právě proto stojí za pozornost i menší kluby, které zásobují český fotbal. Velká akademie bývá nejviditelnější zastávkou. Nemusí být jedinou, která si za hráčův vývoj zaslouží uznání.
Zvládl by tedy český klub hrát jen s odchovanci? Z hlediska počtu dostupných jmen mají některé kluby rozhodně z čeho vybírat. Jestli by je dokázaly získat a sestavit z nich úspěšný tým, čísla nerozhodnou. Telefonní seznam máme. Teď by do něj někdo musel začít volat.